Někteří objednatelé se přesto rozhodli soutěže na výběr dopravce uspořádat. Zatímní zkušenosti s těmito tendry vyvolávají nadšení jen u málokoho.
Asi mediálně nejprofláklejší byl výběr dopravce na rychlíkové trati Olomouc – Krnov – Ostrava. Výběrové řízení bylo označeno jako pilotní, tedy ověřovací. Ministerstvo dopravy si v něm vyzkoušelo všechny chyby, které lze udělat:
- Kontrakt byl vyhlášen jako tzv. netto, tedy uchazeč nese riziko tržeb. S jakými tržbami na této trati ale může spravedlivě počítat, mu zadavatel nesdělil, protože je to obchodní tajemství stávajícího dopravce.
- Na trati nebude uchazeč jezdit sám, tudíž se o tržby bude ucházet i nadále v konkurenci s jinými dopravci, dokonce i s jiným druhem dopravy.
- Uchazeč nemá vůbec právo zasahovat do jízdního řádu, nemůže tedy přizpůsobit svoji nabídku tak, aby dokázal získat více cestujících.
- S tím souvisí i skutečnost, že návaznost dálkové i regionální dopravy není v zadávací dokumentaci ani zmíněna.
- Uchazeč tedy svou nabídkou zcela střílí naslepo.
Po různých právních tahanicích byl jeden ze dvou uchazečů vyloučen, a to z poměrně bizarních formálních důvodů. Tendr tak musel být podle zákona zrušen aby po uplynutí roční lhůty mohla být zakázka přidělena napřímo druhému uchazeči.
Také Libereckému kraji se výběr autobusových dopravců zatím nedaří. První verze zadávacích podmínek byla až dojemně šita na míru jednomu dopravci. Úryvky z dokumentace si jeho konkurenti dokonce navzájem posílali jako internetové vtipy.
Po krajských volbách již zadávací dokumentace žertovných hlášek obsahovala méně. Přesto (anebo právě proto?) obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proti novému zadání stížnost. Jaké jsou vztahy stěžovatele a původně plánovaného vítěze?
Ani tendry v Jihomoravském kraji nejsou úplně bez strupů. Stížnost, že zadavatel neuveřejnil svůj záměr ve věstníku EU, nechal ÚOHS i přes opakované výzvy stěžovatele zcela vyšumět. Teď naopak řeší stížnost dopravce, který nabídl nejnižší cenu, ale ze soutěže byl vyloučen. Z formálních důvodů.
Trápení s ÚOHS má i Plzeňský kraj. Dosud Úřad podané námitky většinou zamítal. Snad jim nerozuměl, nebo nekonal z jiného důvodu, který není povinen nikomu vysvětlovat. Tentokrát ale dal Úřad bezprecedentně za pravdu stěžovateli, uchazeči, který podal nejnižší nabídku, ale byl ze soutěže vyřazen. Z formálních důvodů.
V této souvislosti by bylo škoda nepřipomenout dva roky starý thriller v režii bývalého vedení Středočeského kraje.
Kraj nejprve zdražil jízdné, pak seškrtal pětinu spojů a myslel si, že tím ušetří na dotacích. Jízdné žákům do školy však i nadále proplácel. Neušetřil ani korunu, protože v systému chyběly tržby se seškrtaných spojů a zbytek cestujících kraj odradil vysokou cenou jízdného.
Kraj se tedy rozhodl vypsat soutěž a začal tím, že všem autobusovým dopravcům vypověděl smlouvy. Začala běžet roční výpovědní lhůta a teprve potom kraj zjistil, že záměr soutěžit musí rok viset na věstníku EU. Staří dopravci by tedy po roce skončili a než by z tendru vzešli noví, byl by kraj bez autobusové dopravy.
Celou šlamastyku vyřešil životní příběh bývalého hejtmana. ÚOHS tentokrát naštěstí zasahovat nemusel.